Domovní znamení na kladenských věžácích
Vydejte se na nenáročnou procházku loubím věžových domů. Tak jako jsou unikátní samotné stavby věžáků, je pozoruhodná také jejich výzdoba – zejména 12 kruhových 130 cm velkých domovních znamení s motivy zvířat a florálními rozetami.
Procházku zvládnou děti i senioři. Připravili jsme pro vás spoustu informací, díky kterým povýšíme tuto naučnou procházku na výstavu umění.
- Stručný textový průvodce
- Videoprůvodce (na mobilu musíte scrollovat až do spodních částí stránky :-))
- Pro tvořivé jsou k dispozici omalovánky s motivy jednotlivých znamení. (na mobilu také někde dole)
O jednotlivých domovních znameních
1. věžový dům (Vítězná 2955)
kočka a pes
Výzdoby prvního věžového domu (nejblíže kostelu sv. Václava) se symbolicky ujala manželka hlavního architekta celého sídlištního projektu Josefa Havlíčka, akademická sochařka Marta Jirásková-Havlíčková (1898-1981). Motiv kočky se v její tvorbě objevoval už ve 30. letech 20. století. Na rozdělovský věžák jej umístila na přání svého muže. Její socha Dívka ze 30. let 20. století patří k dodnes oceňovaným dílům a reprezentovala Československo na výstavě EXPO 1958
2. věžový dům (Vítězná 2956)
kohout a krocan
Výzdoba druhého věžového domu pochází od Břetislava Bendy (1897-1983), člena SVU Mánes a autora řady pomníků a plastik rozmístěných po celé zemi. Student Josefa Václava Myslbeka a Josefa Štursy se na konci 20. let minulého století stal jedním z nejrespektovanějších českých sochařů a do značné míry určoval vývoj naší výtvarné kultury. Jeho pomníky a figurativní plastiky zkrášlují parky a významné budovy v desítkách českých měst.
3. věžový dům (Vítězná 2957)
veverka a lasice
Veverku a lasici vytvořila akademická sochařka Mary Durasová (1898-1982). V kontextu jejího díla jde o naprostý unikát, jinak se totiž zvířecím motivům nijak nevěnovala. Mary Durasová žila velkou část života v zahraničí (od roku 1963 v nucené emigraci) a přinášela do českého sochařství evropský rozměr. Plastiky výrazné sochařky meziválečné avantgardy jsou patrně nejvzácnějšími díly na kladenských věžových domech.
4.věžový dům (Vítězná 2958)
sova a orel
Motivy na čtvrtém věžovém domě pocházejí od sochaře a architekta maďarského původu Martina Reinera (1900-1973). Respektovaný autor v Kladně vytvořil i další díla - torzo ženy pro atrium Domu kultury v Kladně, sochu hutníka u vstupu do bývalého Gottwaldova domu mládeže nebo bustu Klementa Gottwalda umístěnou ve stejné budově.
5.věžový dům (Vítězná 2959)
ovce a beran
Plastiky na pátém věžovém domě jako jediné z celého cyklu výzdoby věžových domů nejsou glazované. Jejich autorem je prof. Bedřich Stefan (1896-1982), který byl zároveň autorem celé výtvarné koncepce výzdoby odkazující na renesanční majolikové reliéfy. V letech 1945-58 působil jako profesor VŠUP, jeho sochy jsou na řadě veřejných míst po celé republice. Jeho manželkou byla Hana Wichterlová, mj. autorka výzdoby na posledním věžovém domě.
6.věžový dům (Vítězná 2960)
volavka a labuť
Autorkou výzdoby šestého věžového domu je "první dáma českého sochařství" Hana Wichterlová. Žačka profesora Jana Štursy (a sestra vynálezce měkkých kontaktních čoček Otty Wichterleho) načerpala životní inspiraci pro svou tvorbu pětiletým pobytem ve Francii. Po návratu v roce 1931 se zařadila mezi přední sochaře meziválečné avantgardy. V roce 1942 se provdala za pozdějšího profesora pražské uměleckoprůmyslové školy Bedřicha Stefana.Dobový unikát
Tvůrci domovních znamení na kladenských věžácích
Marta Jirásková, Břetislav Benda, Mary Durasová, Martin Reiner, Bedřich Stefan, Hana Wichterlová
Alexandr Němec
Návrh umělecké výzdoby veřejného prostoru byl pevnou součástí všech poválečných projektů sídlištní výstavby. V 50. a 60. letech architekti s oblibou navrhovali osazení domů plastickými reliéfy "domovních znamení", která měla do určité míry usnadnit orientaci v jednolité zástavbě.
Text z publikace Alexandra Němce Domovní znamení na kladenských věžácích.
Omalovánky
Autorkou obrázků je Šárka Trojanová a původně tyto omalovánky vyšly jako samostatný sešit k publikaci Alexandra Němce Domovní znamení na kladenských věžácích. Omalovánky jsou ke stažení ve formátu .PDF
Videoprůvodce
Na jaře 2020 natočil Karel Pazderka osmidílnou sérii krátkých videí o domovních znameních pro Kladno žije. Alexandr Němec a Roman Hájek v ní vypráví o výzdobě rozdělovských věžových domů.
Muzeum věžáků
Halda má svůj podíl také na vzniku a provozu Muzea věžáků. Pokud vás stavby věžových domů zaujaly, učitě využijte možnost muzeum navštívit. Je zde také část expozice věnovaná domovním znamením a jejich autorům.
Halda má o věžácích a jejich okolí tři zajímavé publikace a také magnetky nebo placky s fotografiemi znamení.